-
Charakteristika ŠVP
Motto:
„ Vesničko má, všemi kořeny jsi zarostlá ve mně, minulost čtu z polí, luk a lesů, budoucnost vidím v dětech.“
(universitní profesor MUDr. Ervín Černý –Křetínský, DrSc)
Vize školy
Naše škola je místem aktivního a radostného poznává, místem které poskytuje svým žákům základní vzdělávání, připravuje žáky pro život v nové otevřené Evropě. Chceme, aby škola byla perspektivní i pro své zaměstnance a je školou, kde pedagogický sbor rád pracujea jsou motivováni k dalšímu profesionálnímu růstu. Jsme moderní školou, a to nejen vybavením a využíváním moderním přístupem k žákům, kterým poskytuje vzdělání prvního stupně.
Základní dokument je ŠVP k volně k dispozici na veřejně přístupném místě ve škole v odpočinkové místnosti v I. patře.
Vize naší školy je založena na objektivní reflexi reálných potřeb společnosti a je v souladu se zdroji, kterými naše škola disponuje.
ŠVP ZV vychází z obecných vzdělávacích cílů a klíčových kompetencí RVP ZV a z koncepce, která vznikla analýzou vlastních možností a schopností pedagogů, požadavků rodičů a organizací školy, školy málotřídní. Individuální vzdělávání.
Zaměření naší školy není nahodilé. Okolí a okolní příroda nás inspirovala k environmentální výchově žáků. Málotřídní škola, která musí připravit žáky na přechod do plně organizované školy.
Profil žáka
Profil žáka definuje úroveň naplňování klíčových kompetencí stanovenou pro všechny žáky.
Pro žáky individuálního vzdělávání máme zavedena PORTFOLIA, ukázky toho, co má dítě zvládnuto. Portfolia jsou nepostradatelnou součástí rozhovorů a hodnocení.
Pravidelnou součástí je reflexe.
Výchovně vzdělávací strategie
Motto:
„Klíčové kompetence nemůže žákům pomáhat vytvářet a rozvíjet ten, kdo si je dosud nevytvořil a v sobě nerozvíjí.“
Společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků.
Zde uvádíme příklady několika konkrétních postupů, metod a forem práce, aktivit, které podporují rozvoj jednotlivých klíčových kompetencí na naší škole:
klíčová kompetence |
jak ji naplňujeme u nás |
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
podněcovat žáky k pozitivnímu myšlení, logickému uvažování |
|
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
vést žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci |
|
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých |
|
KOMPETENCE OBČANSKÉ
vychovávat žáky jako svobodné občany plnící své povinnosti, uplatňující svá práva a respektující práva druhých…
|
|
KOMPETENCE PRACOVNÍ
vést žáky k pozitivnímu vztahu k práci, používat vhodné materiály… Naučit žáky chránit své zdraví. |
|
V současné době se však zajímáme kromě vymezení vlastního učiva především jeho účelností pro žáka. Neptáme se jen, co se má žák naučit, tedy na učivo, ale hlavně na to, jak žákovi dané učivo prospěje, jak ho obohatí. Ptáme se tedy, jak určité poznatky žákům prospějí, jak ovlivní jeho rozvoj, co mu jejich zvládnutí umožní a co žák po jejich osvojení dokáže. V centru naší pozornosti je tak zřetelně účelnost daného obsahu vyučování: jde nám především o to, jak konkrétní učivo žáka osobnostně rozvine, což vede ovšem i zpět k učivu samému a přehodnocení jeho jednotlivých položek. Ukazuje se, že pro rozvoj dítěte je daleko cennější, aby se naučilo s různými informacemi a poznatky účelně nakládat, než aby je jen přejímalo a budovalo si tak sumu vědomostí.
Proto mluvíme o určitých kompetencích k jejichž vytvoření u žáků bychom měli učením a vyučováním směřovat.
Škola by neměla být tím „nutným zlem“, kterým v určitém věku, musí všichni projít, ale místem vzájemného setkávání a bezpečného prostředí motivujícího k zájmu o vzdělání. Měla by být místem, ve kterém by se měly setkat zájmy žáků, učitelů a rodičů.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků mimořádně nadaných
U žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami, tj. jednak žáků s poruchami učení či chování, tělesným nebo smyslovým postižením či jiným znevýhodněním, ale i žáků mimořádně nadaných, uplatňujeme speciálně pedagogické zřetele, metody a postupy. Pedagogičtí pracovníci jsou kompetentní pomoci žákům rozvíjet jejich vnitřní potenciál a podporovat jejich sociální integraci včetně odpovídajícího studijního a pracovního uplatnění.
- a) Školní vzdělávací program u žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami naplňujeme formou individuální integrace pomocí těchto programů:
- vyhledáváme žáky se zvláštními vzdělávacími potřebami a trvale je sledujeme,
- úzce spolupracujeme s pedagogicko-psychologickou poradnou (Nymburk, Chlumec n. C., …),
- vytváříme individuální vzdělávací plány podle doporučení PPP
- speciální pedagog na škole (Univerzita Karlova v Praze, stání závěrečné zkoušky psychopedie, somapodie, logopedie), výchovný poradce a pedagog s plnou kvalifikací – Západočeská univerzita Plzeň studující logopedii,
- spolupracujeme s rodiči a provádíme osvětu v této oblasti,
- snažíme se nabízet pozitivní a vstřícné školní prostředí,
- konkrétní pedagogická opatření:
- u žáků uplatňujeme individuální přístup, používáme odlišné metody výuky a hodnocení, respektujeme individuální tempo, posilujeme motivaci, uplatňujeme vhodné formy komunikace
- nabízíme kompenzační a didaktické pomůcky, výukové programy
- respektujeme doporučení PPP, jiných odborných pracovníků…
- b) Vzdělávání se sociálním znevýhodněním. Žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním a ekonomickým postavením jsou častěji ohroženi sociálně patologickými jevy. Dlouhodobým cílem školy je integrace žáků s odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí. Důležitou roli zde hraje učitel, který zná své žáky i jejich rodinné prostředí, volí vhodné přístupy a vytváří ve škole i ve třídě společenské klima.
Podmínky pro úspěšné vzděláváním žáků se sociálním znevýhodněním:
- individuální nebo skupinová péče
- menší počet žáků – výhody málotřídní školy
- pravidelná komunikace a zpětná vazba
- spolupráce se speciálním pedagogem a sociálním pracovníkem …
- c) Pro vytváření pozitivního klimatu mimořádně nadaným žákům je zapotřebí dostatek vnímavosti okolí ke specifikům žáka a vytvoření dostatečně podnětného prostředí.
Při vzdělávání nadaných žáků by měl způsob výuky žáků vycházet důsledně z principů individualizace a vnitřní diferenciace.
Příklady pedagogicko-organizačních úprav:
- individuální vzdělávací plány ,
- zadávání specifických úkolů ,
- zapojení do samostatných prací a projektů,
- vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech,
- účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky,
- podíl při výzdobě školy.
Dále nabízíme:
- možnost uplatnění tvůrčích sil v samostatných školních projektech ekologického či literárního zaměření či v oborových soutěžích ( RECYKLOHRANÍ….)
- prohloubení učiva zadáváním samostatných prací a problémových úloh,
- využíváním dětí při prezentacích školy,
- rozvoj schopností při skupinovém vyučování – např. mohou žáci pomáhat učiteli ,
- respektujeme odlišný způsob komunikace těchto žáků,
- d) Vzdělávaní žáků se zdravotním postižením
Průřezová témata
Co jsou průřezová témata a jaký je jejich smysl
Průřezová témata jsou novým prvkem ve vzdělávání a jejich obsah reflektuje aktuální problémy dnešního světa. Zdůrazňují multikulturní, demokratický, globální a proevropský aspekt výchovy a vzdělání. Přispívají k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji žáka, získávání základního vývoje mediální gramotnosti a vnímání environmentální problematiky. Procházejí napříč vzdělávacími oblastmi, propojují vzdělávací obsahy různých oborů a umožňují přistupovat ke vzdělávacímu obsahu komplexně. Jsou důležitým formativním prvkem a podílejí se na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
Smyslem průřezových témat není jen doplňovat vzdělávací obsah vyučovacích předmětu, ale otevřít žákům perspektivy poznání a umožnit jim získat zkušenosti, které využijí v každodenním životě. Poskytují příležitosti pro individuální rozvoj a uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou komunikaci a spolupráci.
Mohou působit na celkovou atmosféru školy a na utváření vzájemných vztahů školy.
Pro mnohé učitele je problematika je stejně nová jako pro jejich žáky (další vzdělávání učitelů). Učitel, který najde v průřezových témat vlastního obohacení a obohacení své dosavadní pedagogické praxe, bude jistě citlivě a ve smyslu poslání průřezových témat postupně hledat a nalézat vhodné způsoby k hodnocení.
Žáky je třeba pro poznání motivovat a ne odrazovat tím, že je budeme „známkovat“ za to, že něco nevědí, mají jiný názor, nebo je zajímají zcela jiné věci než nás.
Na 1. stupni málotřídní ZŠ je zřetelné, že naplňování jednotlivých tématických okruhů průřezových témat nemůže být úplné, ale bude se ve výběru dílčích kroků podřizovat pedagogickému záměru a zvláštnostem žáků na 1. stupni ZŠ, zvláště věkovým a mentálním.
Průřezová témata jsou nedílnou součástí našeho školního vzdělávacího programu a jsou realizována několika způsoby:
formou školních projektů
- školní projekty mohou být realizovány v rámci jednoho předmětu nebo mohou být celoškolní. Mohou se lišit i svým rozsahem – mohou být krátkodobé (dny až týdny), střednědobé (několik měsíců) či dlouhodobé (roční i víceleté). Projekty v rámci jednotlivých předmětů jsou plně v kompetenci jednotlivých pedagogů, v případě, že se jedná o rozsáhlejší projekt je vhodné s ním seznámit ostatní pedagogy.
Průřezová témata jsou zapisována do třídních knih.
V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata (viz.tabulka) :
Průřezová témata : |
Osobnostní a sociální výchova OSV |
Výchova demokratického občana VDO |
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech VMEGS |
Multikulturní výchova MkV |
Environmentální výchova EV |
Mediální výchova MV |
Do výuky je zařazena dopravní výchova (Dopravní výchova – Příloha 1), žáci se seznamují se světem financí (Finanční gramotnost – Příloha 2), osvojují si bezpečné chování a vzájemnou pomoc v různých životních situacích (Ochrana člověka za mimořádných událostí – Příloha 3).
Jedním z náhlavních nástrojů realizace cílů vyplývající z vize ŠVP, který naplňuje školní vzdělávací program, který naplňuje výchovné a vzdělávací cíle RVP ZV.
Filosofie programu vychází z filosofie otevřené společnosti. Opíráme se konstruktivnost a teorii morálně kognitivního vývoje dítěte.
Je orientovaná na žáka. Základem je víra v demokratické principy.
Žáci v demokratických třídách jsou povzbuzováni k vyjadřováni vlastních názorů. Podporujeme vzájemný respekt ve vztazích mezi dětmi a dospělými.
Postoje žáků – přijmout změnu a vyrovnat se s ní. Snažit se rozpoznat problém a řešit jej s pomocí spolužáků a pedagogů.
Myslet a pracovat tvořivě, využívat představivost.
Vzájemně spolupracovat, být tolerantní k individuálním, kulturním a etnickým odlišnostem.
Strategie, které jsou respektovány učiteli:
- individuální přístup ke každému žákovi,
- integrované učení hrou a činnostmi,
- plánování a pozorování,
- aktivní účast rodičů,
- profesní a osobnostní růst pedagogů,
- učivo je do jistý míry určovány zájmy žáků a učitel je přizpůsobuje požadavkům a potřebám,
- jsou rozvíjeny schopnosti děti a jejich pozitivní vztah k učení a práci,
Klademe důraz na hodnocení, hlavním smyslem je umožnit žákům, aby se naučili ohodnotit sami sebe.
Součástí je také činností učení, které vede žáky ke spolupráci, vynalézavosti. Nelze naučit vše. Je nutné osvojit si základní poznatky o životě kolem sebe. Motivujeme žáky přiměřeně věku. Dáváme žákům individuální prostor pro učení, protože stejných výsledků nelze dosáhnout u všech žáků za stejnou dobu. Cílem je zapojit do učení co nejvíce smyslů. Realizujeme učení činností, pozorováním, mluvíme o pozorovaných jevech, vyslovujeme závěry – objevujeme.